O téhle vlnící se beskydské trávě (proč jsou ty fotky tak statické?!) se mi bude zdát ještě dlouho. O slunci, o větru ve vlasech.
Takhle jsme chodily. Laura spokojená v šátku na mém břiše, na zádech batoh.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat