Ve čtvrtek mívám často špatnou náladu. Za sebou tři náročné dny a čeká mě obtížný úkol - jít s Vojtou do hudebky. Odchod z domu mezi půl druhou a čtvrtou totiž většinou znamená velké přesvědčování. Mám ho nutit? Ale přece si nemůže zvykat, že je vždy jen po jeho. Asi je i trochu unavený. Ale hudebka se nám oběma líbi, byla by to škoda... Knížku o výchově jsem zatím dočetla jen k popisu toho, jak se to dělat nemá.
Tentokrát jsem na hodinu přišli. Čekala mě však podpásovka - v hudebně bylo roztahané lego, se kterým si Vojta vydržel celou hodinu krásně hrát. A já si celou dobu říkala, že příště už nikam nepůjdeme.
1 komentář:
Tuhle fotku bych asi vzala radši z jiného úhlu, ale zase pěkně ukazuje hotýlek a další figurky..
Okomentovat