Dělám si kávu se smetanou a vzpomínám na babičku... Tenkrát se nám cesta k ní zdála strašně dlouhá. Tenkrát se nám víkend u ní neskutečně táhl. Tenkrát jsme jen tak posedávali u stolu a mlčky ji sledovali, jak vaří, myje nádobí. Tenkrát se mi zvedal žaludek, když jsem k snídani dostala kakao z plnotučného mléka a na něm plavala mastná oka... Dnes bydlí babička u našich. Dnes leží babička celý den v posteli, už téměř nevstává. Dnes babičce vyprávím, jak se máme a co moje kvítka zase vyvedla Dnes se tomu spolu smějeme. Dnes všichni babičku obdivujeme, jak je statečná a jak bojuje.
4 komentáře:
ouuuu - fotka s příběhem - a silným příběhem!!!
Díky - vzpomněla jsem si na svou babičku - dělávala si Vitakávu s Tatra-mlíkem :o) a nám-dětem dělávala Bikavu...... Dodnes, i když kafe nepiju mám na Bikavu občas strašnou chuť - krásně voní..... tak "babičkovsky"....
Díky, díky za fotku, za příběh - díky za vzpomínku na mou babičku hned po ránu. DĚKUJU!!
Pěkný a dojemný, někdy je potřeba se zastavit..
ach jo. ale stejně díky... babičkovské vzpomínání je vždycky na hraně sladkosti a bolesti..
fotka krásná, příběh krásnější...ať je babička stále statečná, aj vy...
Okomentovat